Při mentální anorexii je nejdůležitější, aby si okolí všimlo změn v chování dívky. Proto nebude na škodu si zde vyjmenovat některé průvodní jevy, které by neměli ujít ničí pozornosti.
U anorektiček dochází k razantním změnám v chování. Začínají trpět zkreslenou představou o svém těle. Může se jednat o nespokojenost, s některou konkrétní partii či celého těla.
S tím přichází časté postávání u zrcadla, kde se přepečlivě prozkoumávají. Také se jejich věrnou kamarádkou stává váha. Váží se poměrně často a každý posun ručičky nahoru berou jako selhání.
Při jídle používají velice propracované rituály, kdy až perfekcionisticky každé sousto krájí na velmi malé kousky, které posléze dlouho koušou.
Ze zásady odmítají společná jídla a raději jí o samotě. Často k tomu používají výmluvy typu – už jsem jedla, najím se později či na snídani není čas.
Projevuje se u nich až přehnaný zájem o nízkokalorické diety, kdy kolikrát omezí příjem potravy až pod hranici 1000 kcal
Jejich veškeré emoce jsou většinou nějak propojeny s dietami, jídlem, cvičením či jejich váhou.
K jídlu samotnému mívají nepřátelský vztah, berou ho jen jako nutné zlo, kterému se podřizují s odporem.
Jejich snaha o jakýkoliv výdej energie se vymyká zdravému rozumu a věnují se cvičení i v naprosto nepřirozenou dobu, např. v noci. Důležitým vodítkem je jejich hmotnost, ve chvíli kdy klesne o 15% původní váhy či pod 17,5 BMI není pochyb, že se nejspíše jedná o anorexii.
Dochází ke ztrátě menstruace, ovšem při používání hormonální antikoncepce toto pravidlo neplatí. S ní ji mají dívky i ve velmi pokročilém stádiu.
Často dochází ke zneužívání léků pro vyvolání průjmu, odvodňování organismu či ke snížení chuti k jídlu. Také mají tendence se po jídle vyzvracet.
Sužuje je celá řada psychických problémů, jsou náladoví až popudlivý, přesto je sužují pocity bezmoci a mívají nízké sebevědomí, což vede k izolaci od okolního světa.